Muhe mi včera vysvětlovala něco málo o sebevědomí a o tom jak ho získat a proto se nyní budu snažit já vám to zprostředkovat zde. Když jsme se s Muhe bavili o tom, jak sebevědomí získat, jako první jsem napsal, že člověk si musí stanovit v životě cíle, které když splní, zvýší se mu jeho sebevědomí.
Muhe to samozřejmě trochu překopala a řekla že toto není cesta, protože když ty cíle budou nesmyslně velké a tím pádem i nesplnitelné, vznikne z toho akorát frustrace a nenaplněná očekávání. Chvilku jsme se ještě bavili a jak jsem na to stále nemohl přijít, tak Muhe vykřikla: „musíš si sám sebe vážit“.
Uznávám, že by to mohlo být tak jednoduché bych ani neřekl ale Muhe měla pravdu. Dnes mi Muhe poslala jeden kratší, ale o to krásnější dokument, a já se pokusím vám z něj tu nějaké myšlenky přepsat:
- Člověk je tvor omylný. Neměl by však zkoušet změnit svůj přirozený talent na něco jiného, protože mu to stejně nepůjde nikdy tak jako ten přirozený. Člověk nemůže ovlivnit svou genovou složku, ať by se snažil sebevíc.
- Člověk má právo jít proti většině a většina by to měla akceptovat. Každý jsme jiný, a pokud to není vyloženě trollení, a je to jeho talent, neměl by se tento talent zahazovat.
- Je potřeba se naučit přijmout sám sebe, se všemi svými chybami i přednostmi. Pokud to je možné, udělat ze svých chyb své přednosti, udělat ze sebe něco výjimečnějšího – zase, nejít s většinou.
- Každá bytost je individuální a každý člověk je originál. Nikdo nemá právo se nadřazovat nad jiného člověka, každý člověk dostal do vínku jiné schopnosti a všichni lidé se mohou vzájemně skvěle doplňovat.
- Malé sebevědomí je následkem dlouhodobého podceňování osobnosti a narážení na její osobu, chování, projevy. Člověk se naučil si nedůvěřovat, podceňovat se, je si jistý, že musí vykonat změnu sám se sebou a ne s pohledem na sebe samého a na svět.
- Problémy je třeba řešit vždy ještě v zárodku. Protože když ne, člověk si na problém zvykne, naučí se s ním žít. Každý problém ale rodí další problémy a čím déle nebojujeme s prvním (největším) problémem, tím více problémů, které se chovají jako sněhová koule spuštěná ze zasněžené hory, nás čeká. Tím jsem chtěl říct, že problémy, pokud se popírají nebo neřeší budou čím dál tím větší, ačkoliv člověku se to zdát nebude, protože už s nimi umí žít, přizpůsobuje se jim a roste s nimi.
- Další kategorii je hlavní problém. Člověk má nějaký problém, který ale nechce nebo neumí vyřešit. Vytváří si problémy další, které vyřešit umí, ale nepřináší mu to žádnou radost, uvolnění ani užitek. Naopak, přináší mu to frustraci, protože místo očekávaného výsledku se dostaví pouze zklamání. Takové jednání může vést k depresím a zhoršenému vnímání sebe sám. Nakonec ještě 3 fáze řešení problému:
- Přestat jej popírat. Jestliže popíráme nějaký problém, logicky ho neřešíme a tak se jej ani nemůžeme zbavit
- Uvědomění si ho. V této fázi je důležité problém dále identifikovat, abysme měli dostatek informací pro fázi 3.
- Řešení problému, komunikace s lidmi. Problémy se nevyřeší uzavíráním se sám do sebe, ale komunikací s blízkými lidmi.