Chci to probrat opravdu do detailu, takže si vezmu na mušku dokument visící na www.kupredu.cz/data/editor/File/podklady-vyuka/mbti-podrobne.pdf , kde o IFP, do které patří typy INFP a ISFP, píšou.
V jednoduchosti to jsou „Introvertní typy s převahou cítění“: Dominantní funkcí této skupiny je dovnitř obrácené Cítění Fi Mívají bohatě rozvinutý vnitřní svět hodnot, ale málokdy se o něm zmíní, protože jejich jemnost a vášnivé přesvědčení je překryto tichou rezervovaností. To způsobuje, že bývají často nepochopení. Pokud je jejich druhotnou funkcí iNtuice NE, pak ta komunikuje s vnějším prostředím přes filtr pocitů.
Pokud se vztahují ke světu svými Smysly Se, bývají spíše pasivními příjemci dat a informací. Bývají přístupní novým myšlenkám a jsou přizpůsobiví. To vše ale jen do chvíle, pokud není ohroženo něco, čeho si váží. Tito lidé v sobě chovají spoustu vřelosti a schopnosti se pro něco nadchnout, většinou se však na to nepřijde až do doby, kdy je skutečně dobře poznáte.
Svou vřelost si uchovávají uvnitř, jako teplo pod kožichem, a nesetkáme se s ní, dokud nás nepozvou až do nejtěsnější blízkosti – což se stává zřídka. Vedeni svými bohatě rozkošatělými vnitřními pocity mívají sklon soudit svět podle někdy svérázných etických principů a moralistních měřítek.
Jinými slovy, rádi posuzují věci podle svých osobních hodnot a preferencí. Protože jsou však Introverty, mají sklon si tyto hodnoty volit subjektivně, bez ohledu na okolí. Sami vědí, které věci jsou pro ně nejdůležitější a hájí je za každou cenu. Jako Idealisté jsou schopni vrhnout obrovská množství energie pro dobro nějaké věci.
Která to však bude, nemusí být do poslední chvíle jasné. Intenzivní oddanost jejich světu vnitřně hýčkaných hodnot a prožitků z nich činí lidi, kteří jsou vedeni svým srdcem. Nepodaří-li se jim jejich vnitřní bohatý vesmír nějakým způsobem sjednotit a uspořádat, jsou nepředvídatelní jako loď bez kormidla. ⛵
Jejich pevný a osobně pojímaný systém hodnot z nich může vytvořit pilíře každé organizace. Podřízenou funkcí je u nich navenek obrácené Myšlení TE jež má sklon být poněkud méně rozvinuté. To neznamená, že by byli logicky nějak méněcenní. Může se jim ale přihodit, že pečlivě shromáždí bez výběru více dat a informací, než kolik budou schopni zpracovat. Masa nesystematických údajů je pak může snadno zavalit.
Zatímco extravertní lidé s darem Myšlení ET bývají bravurní v organizování informací a ve vyhmátnutí toho nejdůležitějšího, IF si v takovýchto situacích vědí rady ze všech typů nejméně.
Proto by pokud možno měli každou informaci uvážit a rozhodnout, zda ji skutečně potřebují. Záleží-li jim na něčem, většinou pro to horují celým svým srdcem. Pokud mají možnost pracovat na věcech, jimž věří a s nimiž se identifikují, je jejich výkon dvojnásobný; pokud tomu tak není, může být jen poloviční.
Touží po tom, aby jejich práce měla nějaký smysl, přispívala k něčemu, co má pro ně vyšší význam – porozumění mezi lidmi, štěstí, zdraví či odstranění chudoby. Prahnou po smyslu za hranicemi materiálního užitku či peněžní odměny, ať jsou tento užitek nebo odměna jakkoliv velké.
Ve všem, čeho se jejich Cítění dotkne, bývají perfekcionisty. Nejspíš je naplní štěstím nějaká samostatná a individuální práce prodchnutá hodnotami. Pokud tomu přímo neprospívá nebo není vyžadováno povahou toho, co dělají (například získávání prostředků pro nějaký bohulibý účel), nemají nutkání dělat na jiné dojem a ohromovat je, tím méně je ovládat a mít nad nimi moc. Jejich přáteli bývají většinou lidé s podobnými hodnotami. Protože jejich úsudky řídí introvertní Cítění, poměřují své úspěchy vnitřními standardy dokonalosti, které si sami vytvořili, spíše než tím, co by mohlo být za daných okolností reálně možné.
To může působit, že mohou trpět pocitem vlastní nedokonalosti, tím, že za rozpor mezi jejich vnitřním ideálem a vnější skutečností mohou tak trochu i oni sami. Potřebují pracovat k něčemu nebo pro něco, oč jim skutečně jde. Mají-li takovýto ideál, a pokud se jim podaří dobře rozvinout své vnímání, aby dokázali realisticky poznat případné obtíže a možnosti, mohou být nesmírně výkonní a dosáhnout značného stupně sebedůvěry. Pokud ale nemají ideál, který by stál za jejich úsilí, stávají se nejednou přecitlivělými a bolestínskými, ztrácejí důvěru v sebe i v život. 😔
Pokud se jim nepodaří ovládnout své vnímání, budou se pohybovat mimo realitu, kde budou usilovat o nemožné a dosahovat zoufale málo. Pouze pro INFP platí: Pokud o nějakém typu platí „tichá voda břehy mele“, je to právě INFP. U INFP je také dominantní jejich introvertní Cítění, které prahne po kontinuitě, jednotnosti, souladu hodnot a chování.
Rádo se k něčemu přihlašuje, ne vždy je jim však předem jasné, co to bude obnášet. K několika málo nejbližším lidem si dokáží vytvořit velmi hluboký, ba až vášnivý vztah. Totéž může platit i o posláních, idejích či ideologiích.
Označení, které je charakterizuje, je, že jsou opravdu idealističtí. Tento jejich povahový rys způsobuje, že se někdy cítívají izolovaní, v neposlední řadě i proto, že jejich výskyt v populaci se pohybuje kolem 4 procent. Umějí dobře interpretovat symboly, neboť ty hrají v jejich životě důležitou úlohu a jsou schopni nazírat na různé situace z různých perspektiv.
Zásluhou své extravertní iNtuice NE, jakožto pomocné funkce, mají INFP dobrou dispozici pochopit, jak jejich chování mohlo ovlivnit okolní svět. Tvář, kterou nastavují světu, bývá spíše plachá a zdrženlivá, ale zásadová.
Bývají to klidní, uvážliví, nevtíraví a většinou příjemní lidé. I když si navenek udržují od jiných odstup, uvnitř jsou všechno jenom ne odtažití. Umějí s jinými jejich záležitosti silně prožívat, s intenzitou, se kterou bychom se u ostatních typů shledali jen zřídka. INFP mívají hluboký smysl pro čest, který pramení z vnitřního světa jejich hodnot.
Archetyp INFP je princ z pohádky, který bojuje proti zlu, či obránce pravdy typu Jana Husa. Abychom je pochopili, musíme porozumět tomu, oč jim jde, protože oběti, které jsou schopni přinést někomu nebo něčemu, v co věří, neznají téměř mezí. INFP ve svém žití stále usilují o jednotu, jednotu těla a duše, emoce a intelektu, vědecky řečeno levé a pravé mozkové hemisféry.
Špatně snášejí a nesnadno se vyrovnávají s odchylkami a úchylkami všeho druhu a dokáží být nelítostní vůči odpadlíkům a zrádcům, i když se právě oni jimi snadno stávají. Keirsey a Bates uvádějí, že jejich životem se často může vinout sotva postřehnutelný tragický motiv. Jejich hluboké zaujetí pro pozitivní a veskrze dobré, ba spasné cíle na druhé straně způsobuje, že jsou velmi vnímaví vůči zlu a vůbec tomu temnějšímu, co se na světě děje.
Jejich uvažování dává přednost citovému a subjektivnímu hodnocení před logickou racionalitou. Uvažují a rozhodují se spíše v pojmech jako krásný-ošklivý, dobrý-špatný či morální-nemorální.
Dojmy, které jim zprostředkovává jejich iNtuice, bývají neostré, celistvé, globální, jakoby neustále proudící kolem nich. Někdy bývají s logikou trochu na štíru, protože ji pokládají za něco spíše účelového, dobrovolně volitelného. Tím popouzejí Racionální NT, kteří v ní spatřují základní řád světa a všude se jí zaklínají.
Mají v oblibě povolání misionářů, v doslovném i přeneseném slova smyslu, najdeme je v kléru, na vysokých školách na katedrách psychologie, architektury, psychiatrie, literatury i jazyků, ve vědeckých a uměleckých oborech spíše individuálního typu. Většinou se spíše vyhýbají podnikání a byznysu.
Mají silnou vůli a dostatek sebekázně, aby se na danou činnost důkladně připravili, přičemž vysokoškolský typ studia jim „sedí“ lépe než středoškolský. Jsou to typy „učenců“, a protože jsou to NF, bývají zvláště talentovaní na řeči. Snadno vyslyší něčí volání o pomoc, kterou jsou schopni a ochotni poskytnout i za značných obětí – svých vlastních i ostatních.
V práci bývají značně adaptibilní, s otevřeností vítají nové myšlenky, nápady a informace, stále si uvědomují rozpoložení a pocity ostatních. To jim umožňuje s většinou lidí dobře vycházet, i když s jistým psychologickým odstupem.
INFP nemají rádi častá přerušování toho, co dělají, iritují je nečekané telefonáty, náhlé naléhavé úkoly a nezvané návštěvy. Mohou-li si vybrat, pracují raději sami, ale jejich výkonnost nijak viditelně neklesá, obnáší-li jejich práce i styk s jinými lidmi. Nevadí jim komplikované úlohy, nesnáší ale „páraní se“ s příliš mnoha opakovanými rutinními podrobnostmi.
V datech a faktech se tak mohou čas od času splést, nikdy však v zásadních věcech, tam, kde jde o stěžejní hodnoty. Přestože jsou to typy řízené Vnímáním, P, nemají rádi záležitosti, které jsou nějak podmíněné či hypotetické.
Jsou to lidé mající v tomto směru sklon k černobílému vidění: vidí věci buď jako reálné, nebo jako fantazii a nic mezi tím. Promýšlet, „co by, kdyby“ je nebaví a ztrácejí v takových případech trpělivost. V práci i v osobním životě se mnohdy mohou hluboce angažovat, jako by byli pod svatou přísahou. Mají rádi harmonii a jsou ochotni zajít až do extrému, aby zabránili konfliktu. 🕊️
Harmonie v jejich pojetí znamená také vyváženost. Mohou se tak někdy zdráhat vyjádřit otevřeně a bezprostředně svou náklonnost či radost a volí proto spíše nepřímé způsoby. Občas mohou tyto jinak „tiché vody“ podlehnout svodům a v myšlenkách, ale i doslova, se dokáží překvapivě vydat „někam jinam“, mimo své hájemství, změnit zaměstnání, opustit svůj obor nebo oblíbený myšlenkový model, třeba se nechat obloudit i jinou ženou nebo mužem a opustit dosavadní partnery, ale to vše v drtivé většině případů jenom proto, aby záhy poznali, že „doma je nejlíp“, a velmi pokorně se vrátili. 🏡
Aby byli skutečně výkonní a motivovaní, ať již jako řadoví pracovníci nebo manažeři, potřebují INFP vidět smysl své práce a mít pro ni pevný hodnotový systém, například podnikovou filosofii, etický kodex firmy či její vizi a poslání. Rodině i zaměstnání bývají silně oddaní, bývají schopni silné sympatie a značné přizpůsobivosti, a proto se s nimi dá snadno vyjít.
Jejich introvertní Cítění jim nedovoluje porušování soukromého prostoru ostatních. INFP nemají sklon se nějak výrazně prosazovat, někdy i dávají přednost tomu, aby za ně rozhodovali jiní. To jenom do té chvíle, než se někdo nebo něco dotkne nějaké jejich zásady.
V takové situaci se mohou mezkovitě vzepřít jakékoliv „rozumné“ argumentaci a neustoupit ani o píď. Je dobré vědět, že prohřešky proti svým nejdražším hodnotám INFP snadno nepromíjejí. Potíž s nimi je v tom, že jejich v zásadě nekonfliktní a introvertní povaha může vyslat nejednoznačný signál.
Někdo třeba mohl přestoupit předpis nebo nařízení či porušit něco, co INFP pokládá za důležité. Když zjistil svou chybu, omluví se: „Pardon, já nerad“, „Já nevěděla“ a podobně. INFP patrně zamumlá: „Jo, jo, dobrý“, a provinilec má v dobré víře za to, že věc je smazána.
Bohužel se často mýlí, věc není zapomenuta a odpuštěna, u INFP daná osoba nadále zůstává ve škatulce toho, kdo je schopen zachovat se nesprávně.
Zmocní-li se někdy INFP záchvat zloby nebo vzteku, bude ještě po dlouhé době provinilec zírat, jak dlouho si to INFP na něj umí pamatovat a předhodit mu to třeba i v situaci, která s jeho dávným přestupkem nemá pranic společného.