Už včera jsem měl zajímavý večer. Byl jsem na mobilu do večera v studovně knihovny a když se lavice vyprázdnily a všechno se ukládalo k spánku aby se zítra probudilo zase k životu, nelenil jsem, už mě tam nebylo. Koupil jsem si lístek, cestou do Těšína jsem pro průvodčí nebyl zřejmě lukrativní.
Mohl jsem být v teple vestibulu nádraží ale říkal jsem si že už není taková kosa a půjdu ven, ačkoliv vlak přijel až ve 18:35 od polského Těšína a já si kupoval lístek v 18:05. Sedím si na úplně poslední lavičce 2 nástupiště a čtu si něco na mobilu.
V tom za mnou přijde takový malý kluk, cca 9 let na koloběžce který se ptá že z kterého nástupiště to jede na Karvinou. Podíval jsem se na idos a řekl jsem mu že z přesně toho na kterém teď je, i co se týče strany. Ještě jsem mu řekl že to má 3 minuty zpoždění a že to bude CityElefant, patrně modrý.
On mi poděkoval a poposel o krok dál, později ještě někomu volal. Říkal jsem mu že to tam naskakuje na informační tabuli vždy 10 minut před pravidelným odjezdem vlaku. Ve 18:28 přijelo Pendolino 240 Kosičan na stejnou kolej – 2. druhého nástupiště. Znovu za mnou přišel a říkal že to asi není ono.
Já na něj že tohle v Karviné ani nezastavuje, projíždí i Bohumín a skončil by přinejlepším v Ostravě. Tak mi zase poděkoval. Pendolino odjelo ve 18:32 a mžiku bliku tak naskočil Os 2948. Jsem to sledoval pozorně jako ten kluk a když tam zářila Karviná hl. n., podíval se na mě s úsměvem, který jsem mu taky věnoval :).
Se zpožděním jak to původní, tak i čekáním v Třinci, protože mezi Těšínem a Třincem se jezdí už několik dnů po jedné koleji. A ačkoliv tam jezdím často, tak jsem tam nikdy neviděl nikoho na něčem dělat. Hned nato přijela RegioNova z Polska a já si sedl k oknu směrem na 2. kolej. Obával jsem se že nepočká, v této výluce mám tuto zkušenost ale počkali jsme.
Do vlaku v těsném závěsu za mnou vešla nějaká holka, a ačkoliv mohla jít co se týče jediného vagónu do středu či předu, šla dozadu kde jsem byl já. A ještě si sedla naproti takže i to mi udělalo radost :D. Pak konečně dofarál CityElefant, kluk ještě než nastoupil se na mě naposledy podíval, usmál se, já na něho taky a pak jsem zamával a on taky.
Odjel a za minutu i náš vlak. Ráno jsem vstal někdy před 8h. Vzbudilo mě startování Dafa a po probuzení jsem přemýšlel co s dneškem. Počasí slibovalo prosluněný den, byť s teplotami atakující maximálně 4 stupínky Celsia. Na svém stolním PC jsem měl druhý SSD, můj starý 120 GB Kingston, a na něm Windows 7 – chtěl jsem PC půjčit otci než se pro něj najde kupec.
Tím pádem jsem nemohl použít svůj GeoCaching Tool a zbývalo mi jediné, dodělat ten zbytek Horní Suché =), který jsem už měl uložený v Google Drive i GPX soubory zazálohované. Jen jsem si potřeboval znovu vytisknout toto – jsem to vyhodil že do Horní Suché zase nějakou dobu nepojedu. Ne proto že by to tam bylo špatné, nýbrž že je tolik krásných míst:
- GC5YT2F – #5 Bíla – 1,5/2/micro/0 – Po vyšlapaném nahoru na mnohostromě (pětka)
- GC5EJ5F – MFK Havířov – 2/1,5/micro/1 – akcitengam
- GC5TZ28 – Historie havířovska-Radnice v Prostřední Suché – 2/2/regular/6 – menema kdopmort sjovd
- GC5TFMW – Prostřední Sucha- sutrula – 2/2/micro/0 – na oblohu se nedívej, ve nějakém stromě, v lesíku, nízko
- GC45BRE – Elektrárna Sucha – 2/2/small/3 – 19
- GC2NB8F – STEEL AGE – 2,5/2,5/regular/2 – želva
- GC5Z6XZ – Havířovské železniční přejezdy V – 1,5/1,5/micro/0 – magnet-svodidla
- GC5Z6ZV – Havířovské železniční přejezdy VI – 2/2/micro/2 – cca 1,5 metru vysoko
- GC623ND – #13 stříbrná – 2/2,5/micro/2 – zastrčená do dutinky stromu ,koukám ven ,snad mě nikdo neukradne.
- GC623FR – #12 tyrkysová – 2/4/micro/1 – nahoře hledej-šplhej
- GC60KC8 – #11 šedá – 1,5/2,5/micro/0 – Magnet
- GC1XG9J – Důl František – 2/1,5/small/5 – RWE
- GC63P4D – #15 černá – 1,5/3,5/micro/0 – hlavní cesta , koukej nahoru
- GC66RK1 – Au – 2/2/micro/0 – Hledej u ovinutého.
- GC5YXXD – #8 hnědá – 1,5/2,5/micro/0 – Trojstrom u země.
- GC6714V – Fe – 2/2/micro/0 – Hledej v dutině. PROSÍM zpátky pořádně připevnit. DĚKUJI
- GC6670Z – Horní Sucha Hřbitov 1 – 2/2/micro/0 – Hledej u velkého živého plotu… (nátičce)
- GC5YXXT – #9 fialová – 1,5/2/micro/0 – na kmeni
- GC5W2Q9 – #2 modrá – 2/2/micro/2 – Za stromem u země viz. fotohint
- GC661WT – Slivovice – 2,5/1,5/micro/0 – Hledej u žlutého boxu (dole)
Svůj starý notas jsem nedávno prodal a tak jsem měl ještě Chromebook, na kterém v poslední době většinou všechno co se týče PC dělám. Zapnul jsem tiskárnu, už jsem tiskl z ní skrze Google Cloud Print ale teď mi Chrome hlásil že tiskárna je offline. V nastavení Vodafone routeru jsem nenašel pod kterou IP adresou je tiskárna v síti(stále mi to ukazuje jen 2 zařízení, asi jsem jim nastavil statickou IP) a hodil jsem si to do temp souboru, na který mám odkaz na otcově notasu. On má totiž novou laserovou tiskárnu Samsung, u které jsem já za několik minut vyčerpal všechny barevné startovací tonery(nové jsem objednal, přijdou v úterý). Takže když tam ty tonery byly, zmohlo se to jen na hlášení že tiskárna by se mohla poškodit a když jsem je vysadil, pro “změnu” že bez všech tonerů tiskárna tisknout nemůže. Zapl jsem i pouze tisk ve stupních šedi ale bez barviček prostě ne :/. Nakonec teda jsem si řekl že stejně to mám na Google Docs a vyrazil jsem v 8:36. Myslel jsem si že to nestihnu z Ropice, kde to mám 3,1km ale ano, mělo to 7 minut zpoždění. Stihl bych to i tak, v poslední době docela trhám vlastní rekordy tou (docela) rychlochůzí. Cestou jsem potkal toho kluka a holku se jejich náčiním – kluk má žlutou čtyřkolku s šlapacím pohonem, holka barevný skateboard. Poprvé jsem je viděl na úplně tom samém místě jako teď, podruhé na prvním kopci od nás kdy sjížděli kopec a drželi se přitom za ruce a teď zase na úplně tom samém místě. Ale sluší jim to, oba jsou fešáci =D. A u nádraží v Ropici se projížděli nějaké 2 holky na kolečkových bruslích. Příroda přináší jaro do života lidí. Na nádraží mě oslovila nějaká starší paní která si myslela že místo vlaku pojede autobus. Protože jsem ještě nevěděl že to má zpoždění, šel jsem s ní na autobusovou zastávku. Díval jsem se na m.cd.cz, výluka byla jen mezi Českým a Polským Těšínem. Idos hlásil 7 minut zpoždění. Řekl jsem jí že ten vlak určitě pojede, ona zůstala tam že kdyby vlak přijížděl, tak přeběhne silnici. Že prý dnes viděla ty výlukové autobusy jak tu jezdí. Když vlak zapískal a byl na obzoru, letěl jsem na tu silnici, paní to zvládla a odjeli jsme do Těšína. Tady jsem si chtěl číst v knihovně a ve 11:43 odjet na Horní Suchou. Prvně jsem zašel mamce dobít kredit do Tesca.

Pak jsem se tam díval na žrádlo pro kočky ale bylo to tak drahé všechno, téměř žádné slevy že jsem si radši zašel do Kaufu.

6,9 Kč za kapsičku nekoupíte téměř ani v multi packu. Jedinkrát měl Albert 12x Kitekat za 52 Kč – sleva 54%. Od té doby už ani zdaleka nic podobně výhodného nebylo, dodnes vzpomínám na těch 15 balení po 12 kapsičkách a jak se tam pro to několikrát jelo, protože sotva to naskladnili, hned se to rozebralo. Tam jsem nechal 138 Kč za 10 kapsiček a 2 kg granulí. Vedle je knihovna ale nechtělo se mi tahat s těmi 3,2 kg na zádech a volal jsem domů zda by mě segra neodvezla do Třince, nejlépe k Penny Marketu pro müsli tyčinky a nevzala by domů to žrádlo. Segra už doma nebyla a tak jsem šel na vlak, ačkoliv jsem si říkal že to určitě nestihnu. Lístek byl odatován na 10:23, kdežto dvojpatro mi odjelo ve 10:21 ale to nevadí! V 10:37 mi jel přímý spoj, který jen přesně tam kde jsem potřeboval a nikde nezastavoval. Šel jsem na 3. nástupiště, sedl si a přijelo zase SC 240 Pendolino Kosičan na stranu kde jsem seděl. Mě idos hlásil toto, nicméně hlásili že můj Ex 145 Odra jede ze “čtyřky”, 7. koleje.


Přijdu tam, nějaký kluk s malou holkou si fotí Pendolino. Za pár minutek přijel Express a poněvadž nebylo tam nijak moc lidí, bylo místo na na obou stranách kde ty sedačky nejsou naproti sobě. Mohl jsem se tak “koupat” ve volném prostoru – narazím na “Odra”. Uvelebím se a ještě před Třincem přijede holka s minibarem, otevírání těch dveří jsem slyšel ale vůbec mi nedošlo že někdo jde, až když se na mě dívala a pravila, “Dobrý den, dáte si něco na jídlo či pití?” docela medovým hlasem =D jsem se na ni jen usmál a řekl že ne ale děkuji. Hrozně živá a energetická =). Těmito vlaky jezdím rád kvůli jim, nerad kvůli tomu že není lehké udržet peněženku na uzdě =D.

Penny Markety v Třinci jsou hned 2, jeden pár kroků od Třinec Centrum a další na protější ulici. Přijdu tam a hledám si nějaký košík do ruky. V úhlu 360 stupňů žádný nevidím a přede mnou starší paní si dává nějaké peníze do příruční kabelky =D. Poprosím ji jestli by mi nerozměnila 50 Kč na drobné abych měl na košík. Jak vypadala naštvaně a znechuceně, že jsem silně váhal aby mě neprobodla pohledem, najednou byla celá šťastná a hledala po všech kapsách mince, až nakonec se dohledala a nebyl jsem nic ztrátný. Vzal jsem si košík, v marketu narváno že není skoro se kam hnout. Po 2 minutách odkládám košík ke kraji a projdu to všechno, skenuji to tak pečlivě jako čtečka čárový kód. Ptám se i jednoho pána ale ten mě odkázal na zaměstnankyně, že neví kde tu jsou müsli tyčinky, prý je tu v životě neviděl. Projdu zase všechno a zaměstnankyně nikde. Nakonec je najdu mezi drogistickým zbožím =D.

Vezmu si jich několik desítek, nejvíce oříškových, protože ty jsem ještě neměl, je to nová příchuť a navíc mám oříšky rád. Jdu k pokladně, za mnou se postaví nějaký děda který má jen 2 věci – alobal a něco čemu jsem nevěnoval pozornost. Ptám se ho zda nechce pustit, prvně sice nechce ale když se mu nabízím ještě jednou, dává si říct. Dostanu igelitový sáček, což mi přišlo vhod, do batohu by se to sice vlezlo ale sáček byl v této chvíli pro manipulaci rychlejší. Navíc jsem chtěl ty müsli tyčinky do zadní kapsy, kde už to bylo narvané kočičími pochutinami. Pospíchal jsem na vlak, přijel jsem tu sice v 10:44 ale už v 11:14 mi jen zpátky Ex 150 Petr Bezruč. A hodně jsem se zdržel tím prohledáváním každého zákoutí. Zaplatím a valím.

Nakonec ještě 5 minut čekám. Na nádraží mě osloví velmi štíhlý muž bílé pleti :), jestli teď pojede ten rychlík na Karvinou a Český Těšín. “Jo” a hned se mě ptá zda bych mu nedal oplatku, že má šílený hlad. Nebyl jsem skoupý na pár vloček, dal vybrat z těch 5ti příchutí co tam měli, nakonec mě ukecal na 2. Sednu si zase do velkoprostorových vozů, opět ty první 4 místa volné(možná i proto že jsou určeny invalidům), sednu si úplně stejně jako ráno a on naproti mě. Přijde průvodčí, on jí řekne že lístek nemá. Tady už chyběli jen Maxim Turbulenc :D. Průvodčí ho prvně vykáže na chodbu, pak hned ale otočí že s ní půjde do předku vlaku. “Já chci zůstat tady.”, průvodčí už to neřeší a říká že zavolá Policii. V Těšíně vystupuje několik chlapíků kteří hned na něho “čaau kámo”. Pro kočičiny si přijel bracha, na mě už žhavil motory CityElefant. I tak stihli přijet z každé strany CityElefantu 2 RegioJety. Do toho se tam ještě projížděla Elektrifikace Železnic, Praha, naštěstí napěťová výluka nebyla. Fotek by bylo hodně ale ta Xperia to ukládá nějak špatně – na mobilu se zobrazí celá fotka, v PC nebo webu různě velká část dole je černá :/.

Horní Sucha, vítám tě, přijmeš mě? Vždyť vím že nejsi hluchá… GPS dělala “já nic, já muzikant” a neměla se k tomu aby určila mou geografickou polohu. Tak jsem šel intuitivně po hlavní cestě a plynule jsem navázal na vypočítanou trasu. První keška měla 5 FP, sice GC1XG9J – Důl František. Jak někdo napsal do logu, je to spíše FrantiKes:). Prošel jsem pod mostní konstrukcí, která byla vyztužena skoro jako Golden Gate Bridge. Barva už šla do bronzu, most do San Francisca má barvu podobnou, tady to jen není lak. No což. Už z dálky rázil nápis “DUL PREZIDENTA GOTTWALDA”. To ještě asi netušil k čemu ty hochy nebohé inspiruje. “Dejte mi vodku a já podepíšu cokoliv.” Ne nadarmo najednou byl Gottwaldov, minulosti byl Zlín. Je mi z toho zle, mám z toho splín. Když se zamyslím nad tím posledním slovem, rozhodně je mi milejší druhá část. Walda Matuška byl více boží než Božský Kája. Odbočím za pouliční lampou a jdu okolo hromady garáží(nevím kde poblíž bylo nějaké sídliště – patrně to sloužilo zaměstnancům dolu). Zbytek by se dal popsat jen 2ma slovy – tu kabel :D.







Když tam přicházím, těsně vedle je otevřená garáž, před ní 2 auta a dost silná motorka. Ty auta se tam furt střídali, a vzhledem k tomu že GPS byla v silné opilosti, ukazovala mi že to bude asi o 10 m dál než bylo. Já jsem si myslel že to bude to první co mě upoutalo ale vzhledem k otevřené garáži naproti jsem nechtěl budit rozruch. Jdu dál až to přejdu, cestou minu 3 pouliční lampy, dále už nebyly. Faktem ale bylo že každá měla jiný počet trubkových svodů do země – 1, 2 nebo 3. A protože RWE může být jako dodavatel elektřiny, myslel jsem si že tady bude “zakopaný pes” ale trochu jsem se bál abych sám neskončil “pokopaný jak pes”.



Nakonec jsem na to nesahal ani. Jen jsem zkusil všechny Hraniční znaky, které tam byly co pár metrů. Čas který jsem té kešce mínil věnovat měl ale také své hranice.

Už jsem tam byl dlouho, díval jsem se v posledních záblescích naděje na obrázky které lidi nahráli ke kešce. Tedy jen na to jak by měla vypadat krabička. Našel jsem 1 fotku(+2 která mě zaujaly jinak):



Nakonec to normální “small” krabička nebyla, kdysi určitě ano, teď už to ale byla klasická “mikro” zkumavka(renovace kešky proběhla před nedávnem), tak jsem se tam škrábnul, a utíkal aby na mě někdo neHUKnul :).






Přes 4 proudovou křižovatku jsem přešel kolmo a došel jsem až k GC63P4D – #15 černá. Černo bylo už od Františka až ke té kešce. Ulice nomen omen. Naštěstí dospělí tam moc nebyli, jen spousty děcek, psi a ploty. Nebylo to kůl ani na půl. Zmíněnou kešku jsem si odlovil jen s pomocí kousku betonu a zasnil jsem se u těch stožárů.







Následovalo zlato – Au. K tomu i několik dalších fotek bez glosování.






Nevěděl jsem že u další kešky potkám skutečně nejcennější Zlato. Nemeškám a jdu ke GC5YXXD – #8 hnědá. Zády ke mě otočená stojí nějaká dívka, takže hlavně jsem si všiml jen blonďatého copu. A samozřejmě taky mobilu v ruce, což bylo hned jasné že tu jsme oba zajedno. Když přicházím, otočí se a nadhodím “taky hledáš”. To jsem byl vedle jak jedle, už ji měla a hned se mě ptala zda chci souřadnice na bonusovku barviček, že tam teď jde. Taková vřelost mě docela odvařila hned na začátku a začal jsem jestli bych nemohl jít s ní. K mé radosti přikývla a já jsem se zapsal do logbooku, zatímco Lenka se mi zapsala do srdce. Lenčino jméno jsem se dověděl až o pár minut později na cestě, už jak s námi byly ještě další 2 kačerky. Jak jsme totiž vyšli, už nám skoro šlapali na paty 2 milé paní.




Tak už jsme byly 4. Šli jsme k GC6714V – Fe a cestou si povídali o zahraničních výpravách českých geo týmů, o eventech, o zajímavých a nevšedních zkušenostech na keškách ale i o TuristuHorskému, neznám ho ale nejspíš to bude zajímavé stvoření kvůli všeobecné negativní pověsti.
Pak ještě k GC6670Z – Horní Sucha Hřbitov 1, zel tato kes byla už dávno mrtvá, cítil jsem že to není ono tak jsem zkusil Lence navrhnout že půjdeme dále sami a myslím že to tak bylo lepší. Dále už jsem moc nefotil, spíše si jen povídal. Lenka držela kurz a navigovala a jak jsme byly na místě, tak jsem hledal. Ke # 9 fialová jsme se sice museli vracet, ale to byla moje chyba, neměl jsem tak hrr.
Podívali jsme se i na #3 červená, když jsme tam přišli tak jsem to zavrhnul že to nedáme, teď mě to mrzí že jsme se o to nepokusili. Bylo to sice asi ve výšce 4m ale dalo by se to ve dvou. Po chuti nám přišla #7 oranžová a už jsem si myslel že jdeme k nádraží. Na přechodu vidíme naše kolegyně, které hned se Lenky opáčí proč kulhá. Jsem si ničeho nevšimnul :(, až pak, jsem po Lence chtěl ať si to vytřepe, ona že už to nebolí. Najednou chňapla po sutru a odvalila kešku.
Jen nevím která to byla, asi ta bonusová Pasteeelky (neplést s Barvičkami), na kterou mi Lenka dala souřadnice. Dívali jsme se na čas, měli jsme posledních 10 minut a 1,1 km před sebou. Jsem si vážně myslel že to nestihneme, ale s Lenkou, která měla kámen v botě jsem si to běhání fakt neskutečně užil. Běželi jsme sice pomalu, ale zato bez ustání, a tak jsme těch 1,1 km uběhli za 6,5 minuty.
Já svůj vlak stihl akorát pohledem. Lenka ale naštěstí ano, ještě jsme měli cca 2 minuty na nádraží tak jsme se rozloučili, já jsem udělal něco co jsem vůbec neplánoval ale v té chvíli ta ruka byla neposlušná. Za chvilku přišli zase paní Ivana se Šárkou. Zeptali se mě zda mám ulovenou tu mysterku “Nádraží Horní Sucha”.
Pravda byla že mysterky moc neluštím, vlastně v posledních měsících vůbec a dali mi souřadnice. Mě ale bylo s nimi příjemně tak jsem poprosil zda by mi to neukázali kde to je. Tak mě kousek zavedli a sami pak šli ještě na power trail “Cestou do Suché”.




Ve mě pak docela vířily pocity a napsal jsem docela dlouhý mail Lence, pár minut před odjezdem vlaku skočil přes koleje se ještě rozloučit a poděkovat za dnešek, a jak už CityElefant pomalu brzdil, přeskočil jsem zpátky čímž jsem si vysloužil HUKnutí vlaku ze vzdálenosti 5 m a odjel jsem domů.
Naposledy jsem tak skvěle keskování zažil přesně před 5ti měsíci, se Sany v Hradci Králové 🙂 http://jepsano.net/2015/09/skvely-den-sany-diky/ . Takže Leniku, máš ode mě taky mnoho díků. Už snad zbývá jen dodat trasu kterou jsme ušli: http://www.sunamo.cz/GeoCaching/ShowGpxTrack.aspx?code=l1rfS&idUser=1 .