Ráno mě mim vzbudila v 3 h a naštěstí jsem vůbec nebyl unavený a vstanul jsem. Pak jsem něco dělal na pc a cca v 7 45 jsme vyjížděli. Poslední 2 hodiny před odjezdem jsem hledal 2 věci. Knížku o programování pro android a fakturu k tomu mobilu.
Knížka byla pod věcmi které mi mim přinesla na převlečení. Prohledal jsem všechno v tom pokoji ale pod to jsem se jako obvykle podívat zapomněl. Dokonce jsem se kvůli tomu zase pohádal s mim :-/.
Co se týče faktury tak to jsem mim zaručeně řekl že si to tit může dát do účetnictví pokud to nevrátím, a mim samozřejmě vnímala Jen první část věty. Takže až když jsem jí připomněl Toto tak si najednou vzpomněla a já Měl všechno abych mohl vyrazit.
Těsně než Jsem vyrazil mi řekla že na mě bude myslet a držet mi palce. Pomyslel jsem že to je zbytečné protože prostě podle občanského zákoníku mám lhůtu na vrácení zboží dva týdny a s tou lumii nic nebylo – až na tu baterku ale to mohl být klidně účel a vlastnost. Původně mě chtěla segra dovést až do nové karoliny ostrava a odtamtud bych si to došel 3,7 km do ov hl.n. Kde bych už chytal buď osobáky nebo vlaky vyšší třídy.
Nicméně protože jeli přítelovým autem které taky řídil on rozhodl že v havířově vezmou nějaké dvě holky a mě hodí Jen do těšína – ani ne do havířova. A já jsem jako vždy všechno Jen odkýval, a to I proto že stejně bych zase tak moc neušetřil a asi bych musel vystoupit v havířově a koupit si lístek a pak půl hodiny čekat na další vlak.
Byl jsem v těšíně asi v 7 h a vzhledem k tomu že vlak mi jel až ve 7 43 jsem si jen vybral peníze z bankomatu ale nepodařilo se mi vybrat ani korunu, zkoušel jsem přitom tyto částky: 500 1000 2000. Takže buď někdo vyraboval bankomat a nebo je to velký fail pošty. Pak jsem si koupil lístek a šel se projít ke státním hranicím a přitom udělal pár fotoček(do tu jsem to psal na mobilu ve vlaku, takže se omlouvám za diakritiku, interpunkci, I, atd. ), co mě něčím zaujali.
Došel jsem na nádraží ale stejně jsem tu čekal ještě 15 minut – 5 minut jsem tu byl v předstihu aby mi ten vlak neujel a 10 minut bylo zpoždění odjezdu vlaku, v nádražním rozhlase říkal že to je z důvodu “Závady na lokomotivě”. Dostal jsem strach, protože jsem vůbec nevěděl, co se přesně stalo. Ještě než jsem nastoupil se mě zeptal nějaký fousatý chlap jestli to jede do Svinova. Jsem mu řekl že ano. Protože ten vlak měl zpoždění, a bylo mi jasné že ten přípoj ve svinově nestihneme – tak se ten chlap ptal průvodčí kdy mu to jede ze svinova.
Teda toto si jen domýšlím, já jsem jen slyšel že oni spolu mluví, ale neslyšel jsem co přesně. Když jsme se blížili do Svinova, odešel ke dveřím a já hned za ním a ptal jsem se jestli jede do Studénky. Řekl mi že vystupuje tu ve Svinově. (Dodám že teď mi to už dává smysl, on to pochopil že si myslím že ten osobák jede do Studénky a nebo si sám toto myslel.) Do Svinova jsme přijeli asi v 8:43. Šel jsem ihned do vestibulu, , tu stáli 3 lidi u jediné fungující přepážky.
Podíval jsem se na odjezdy vlaků a furt tam stáli ty 3 lidi, akorát už jinačí. Naštěstí prodavačka(čti paní za přepážkou) byla rychlá a brzo jesm přišel na řadu. Tázal jsem se zda ten rychlík ve 8:48 staví ve Studénce. Dostal jsem jen odpověď “48 Studenka Brno”. Ani se nepodívala nikde, prostě to na mě vypálila a já jsem šel. Úctivě jsem poděkoval a po pár krocích jsem se podíval na hodiny – bylo 8:46. Tak jsem hodil sprinta, málem jsem si zlomil nebo aspoň zvrtl nohu na těch schodech ale stihl jsem to.
Ještě jsem tam 2 minuty čekal a pokud si dobře vzpomínám tak okolo snad projel i nějaký vlak.. Každopádně na čas přijel ten náš rychlík a já jsem nastoupil a se mnou i ten fousatý pán. Nikde jsme nezastavovali, a to hlavní co mě na tom vagonu upoutalo bylo měřič najetých KM. Mělo by to být neuvěřitelných 320 tisíc Km :). Ve studence jsem vystoupil a započal svou 12 km dlouhou cestu tam a pak to samé zpátky. Vlastně jsem měl jen jeden papírek, na každém 1 mapu:
No a cesta byla taková. Šel jsem teda hodně pomalu. Naštěstí většinu času jsem šel mezi poli a ne mezi obytnými stavbami, kde je obvykle plno psů, ze kterých já mám panický strach. Vždy jsem šel správnou cestou, akorát v Petrvaldíku vyvedeny z těch psů a mapou která byla zrcadlově otočená jsem odbočil špatně. Svou vinu v tom měl i traktor, který vyjel ze křižovatky a mě nenapadlo nic lepšího než že určitě jede ze statku který je za rohem a proto jsem se dal rovně/doleva.
A to jsem si ještě tu ceduli že Petrvald je doprava 2km fotil. Ale zase v tom byli psi, speciálně jeden, přes kterého bych jsem měl velké problémy přejít. A tak když se mi to nezdálo že už tím Petrvaldíkem jdu nějak dlouho a tak jsem se podíval na ten fotku, pak se zeptal ještě jednoho co tam přišel vybrat nějakou poštu a ten mi to řekl přesně: na křižovatku, doleva a pořád rovně.
Tak jsem se vrátil, podíval se ještě jednou na tu ceduli a pak už jen šel. Šel jsem podle mapy, úplně jsem zapomněl že mám hledat kostel že to bude někde vedle kostela. Ale našel jsem to rychle, měli tam neonové svítící bannery “Eurotel” a “T-Mobile”. Vrátil jsem ten starý telefon a koupil si nový.
Rozhodně jsem tím neudělal chybu, Windows Phone je fakt zoufale slabý systém(a nebo že by to bylo tím telefonem Nokia Lumia 710 a nebo dokonce rukama? 🙂 ). Sotva jsem opustil Petrvald, už jsem chtěl volat mim ale v tom mi ona volala sama. Tak jsem jí říkal jak jsem pořídil a chtěl jsem mluvit s titem ale ten nebyl údajně doma. Tak jsem mim řekl že mě má prozvonit až bude doma a já mu hned zavolám, když mám teď to množství kreditu.
Cestou zpátky jsem už téměř vůbec nefotil, za to jsem se na lavičce v Petrvaldu snažil tam dát micro sim kartu asi 15x. Vůbec mě nenapadlo, v té dnešní módě MiniSim že tam patří normální sim karta. tak jsem ta zkoušel dát tu MiniSim na tisíc způsobů ale nešlo to. Ale za těch 24km jsem potkal nespočet letadel, a vždycky když jsem šel po úzké cestě a letadlo začalo měnit směr, tak já jsem měl pocit že za mnou hřmí tatrovka – jako vždy jsem měl sluchátka v uších.
Cestou zpět už jsem měl žízeň a tak jsem vyhlížel obchod Hrušku, který jesm tu někde viděl ale nedovedl bych se rozpomenout kde. Naopak jsem si vůbec nevzpomněl na Jednotu Coop, která byla na konci Albrechtiček. Ale jak jsem tam k ní došel, stejně jsem si nic nemohl koupit, protože měli pauzu mezi 12-14h a tak mi nezbývalo nic jiného než jít dál. Hrušku ačkoliv jsem se díval všude jsem nepotkal, tak nevím no :-(. Před odbočkou na nádraží, když jesm šel po silnici 464 prozvonovala mim.
Přišel jsem na nádraží ve Studénce, tu hned nastupovalo vela lidí do autobusu, takže jsem ihned dostal strach ale šel jsem dál – žízeň mě hnala :). Na nádraží byl pouze stánek Relay, kde jsem si koupil za 48Kč větší Coca Colu Light a nejmenší perlivou Bonaque. Na tabulce odjezdů už byl můj vlak jako druhý ale nebylo k němu k jaké koleji a nástupišti přijede. Tak jsem šel na 1. nástupiště, tam začal pít. No řeknu vám, když jsem se napil ta
k dokonale vychlazené cocacoly v tom parnu, tak jesm měl pocit že by mi snad měl prasknout žaludeční vřed. Ale vypil jsem toho hodně a nic se mi nestalo :). Když jsem tam tak seděl a odpočíval, projeli okolo mě 3 vlaky – ale to byla rychlost!
První projelo pendolino na Brno. Pak projel rychlík taky na Brno a hned za ním pendolino jedoucí na Ostravu. Když se to Pendolino blížilo, dostal jsem takový strach že mě smete že jesm raději se chytil té lavičky a držel si pořádně tašku. Neskutečné jakou rychlostí může něco prosvištět nádražím, počítám že to 140Km/h určitě jelo. U toho druhého vlaku jsem měl možná štěstí že zastavoval ve Studénce, protože tento vlak tam nezastavoval, natož pak pendolina.
Pak jsem se byl kouknout na RegioNovu co byla za nákladními vagony a několikrát zase do čekárny protože jsem pořád nevěděl z kterého nástupiště to pojede. Naskočilo to tam až když hlásili klasicky “vlak přijede ke 2. nástupišti, kolej 2”.
Nejvíce mě zarazilo že buď to číslovali podle celkového počtu kolejí, i těch které nemají nástupiště a nebo jinak – každopádně ve Studénce existují nástupiště 12 a 15 – ty 2 jsem zaslechl v rozhlase. Nasedl jsem tedy do osobáku, starého pantáku a jel až do Svinova 4 zastávky. Cestou jsem psal začátek tohoto blogpostu do zpráv, protože do žádné jiné aplikace jsem se bez SIM nedostal. Pochvaloval jsem si klávesnici, samozřejmě nemá tolik tlačítek jako normální notebooková ale i tak se na ni dá napsat skoro cokoliv velice hezky a hlavně rychle bych řekl.
Ze Svinova mi jel přímý vlak do těšína, hned jsem ho našel, sedl si a ještě si hrál s tím mobilem. Za 5 minut vlak vyjel, v havířově jsem volal mim, pak otci, který mě pak nabral v těšíně. Doma jsem tam zkusil dát normální SIM a vše fungovalo takže jsem rád že mám lepší mobil za nižší cenu. Doma jsem si ještě změřil rychlost mobilního připojení od O2 a dostal jsem se na tuto hodnotu 🙂 :
No a samozřejmě vždycky(ehm, většinou) na konec fotky, dnes to je ale trochu jiné protože v těch fotkách většinou je to o čem tu se nezmiňuji a jsou tam i komenty: https://skydrive.live.com/redir.aspx?cid=3e25cadd55bc28d2&resid=3E25CADD55BC28D2!2172&parid=root