Automatické psaní:
Na pultech knihkupectví se už patrně objevila jedna z nejpodivnějších autobiografií – konkrétně o Jesse james’ovi, který byl zločinec s koltem prokletě nízko u pasu. Komunikuje ze záhrobí, aby napravil tradované omyly a vypověděl o svém životě pravdu.
Skeptici o tomto rádi říkají že jde o pohroužení se do stavu blízkého snění(reverie), kdy člověk už jakoby sní ale stále je schopen ještě psát a dělat jiné věci.
William Stainton Moses popsal takto 24 zápisníků. Jedním ze signatářů jeho textu byl skladatel Mendelssohn. Patience Worthová byla v tomto jedna z nejplodnějších posmrtných autorek. Poprvé se objevila jako Pat-C(13.května 1913), kdy nadiktovala paní Pearl Curranové několik řádek textu, mezi nimiž i stálo: “Proč dopřávat smutku, aby ti kradl srdce? Tvá hruď je pouze jeho pěstounkou, svět jeho kolébkou a láskyplný domov jeho srdce.”.
8.července se tato poselkyně zpráv podepsala jako “Patience Worth”. Později paní Curranová zjistila že Patience žila v 17. století, což vysvětlovalo její angličtinu. Do roku 1938 stačila nadiktovat miliony slov, jež se skládaly v básně, romány i divadelní hry. Nebyly to však žádné průměrné blaboly. Tato díla slavila v Americe i Británii literární úspěch. Otázkou bylo kdo byl skutečný autor. Paní Curranová měla jen velmi omezené, základní vzdělání a nečetla téměř. Patience Worth byla obyčejnou ženou v domácnosti. Je to důkaz, že se duše na onom světě vyvíjejí?
Umění pro umění:
Matthew Manning působí jako pozoruhodný člověk – laskavý a skromný. První knihu – The Link napsal když mu nebylo ještě ani 20 let a je ukázkou nejúžasnějších a nejprůkaznějších paranormálních jevů. Nejprve se Manningovi objevovala poselství na stěnách jeho starého domu.
Později se stal zprostředkovatelem nesčetně mrtvých malířů, jak je Arthur Rackham, Aubrey Beardsley, Beatrix Potterová a dokonce Pablo Picasso. Obrazy sahají od nových výtvorů po kopie již existujících obrazů a mohou se s nimi směle rovnat. Manning však není jediný kdo vládne takovou schopností. Brazilan Luiz Gasparetto vytvořil nová díla Renoirova, Cézannova a Picassova. Pracuje v tranzu, obvykle potmě a často vytváří 2 malby zároveň – každou z nich jednou rukou. Tito paranormální umělci nepotřebují žádné předběžné skici a vytvářejí celistvá mistrovská díla v řádu několika hodin.
Hudba sfér:
Rosemary Brownová má opět velmi omezené hudební vzdělání, ale ve svém londýnském domě vytváří hudbu, jež jí diktují zemřelí skladatelé. Britský skladatel Richard Rodney Bennett k tomu říká: “Spousta lidí dokáže improvizovat, jenže hudbu, jako je tato, nevymyslíte, nemáte li za sebou léta cvičení a dřiny.”.
Stejně jako u výtvarných prací a automatického psaní vznikají i tyto skladby velice rychle. Skeptici opět namítají, že jde o vědomý podvod, že tito lidé co údajně přijímají umění od mrtvých umělců jsou sensibilové, kteří pouze pracují s podvědomím. Jaký jiný zdroj by mohl existovat? Hovoří se zde o velkém kosmickém souhrnu znalostí, které někteří nazývají Akasa neboli Knihou života. Proč se dosud neobjevilo žádné médium, které by přijímalo inspiraci od žijících velikánů umění dnešní doby?
“Tady John Lennon, živý, až na to, samosebou, že jsem mrtvý”:
Ke své vraždě se Lennon staví s podivnou ambivalencí. Chápe ji jako odplatu z minulého života a jako něco co bylo zamýšleno. “Umřel jsem zrovna v pravý čas, kdy jsem zemřít měl a tak mohu udělat další krok.” Nyní patří ke skupině, stejně jako všichni velcí skladatelé, neoficiálně zvané “Bílé bratrstvo”.
Spojenými silami se pokoušejí podat důkaz posmrtného života, neboť v devadesátých letech má Země projít obrovskou spirituální transformací.
PROTI POSMRTNÉ EXISTENCI:
- Pro to, odkud se bere tvořivost, existují psychologická vysvětlení.
- Umělecké výtvory nebývají považovány za lepší a dokonce ani srovnatelné s díly, které daný umělec vytvořil za svého života.
- Operace oddělující mozkové hemisféry napovídá, že se z podvědomí mohou vynořovat informace, aniž by jako takové byly rozeznány.
PRO POSMRTNOU EXISTENCI:
- Výtvory těchto senzibilů přesahují běžnou úroveň umělecké tvořivosti, jež je těmto lidem vlastní.
- Mnoho odborníků prohlašuje, že výsledky jsou nepochybně “ve stylu” předpokládaného původce.
- Dosud nikdy nebyly předloženy důkazy, jež by dokazovaly, že jsou zainteresovaná média nepoctivá.
- Celá nová “mistrovská díla” se objevují na plátně během několika minut až hodin, bez předchozích skic a někdy vytvářena dokonce potmě. To je mnohem víc než jen latentní talent skrytý hluboko v podvědomí.
—
Toto jsou moje výpisky a někdy i “opisky” z knihy Život po smrti (podtitul Zkoumání záhad života a smrti) od autorů Jenny Randles a Peter Hough (ISBN 80-85928-04-3).
Knížku musím vrátit do knihovny, takže si aspoň nechám vzpomínku v takovéto formě. Pokud chcete najít na tomto blogu všechny kapitoly které jsem si takto vypsal, dejte si do hledání napravo třeba “Toto jsou moje výpisky z knihy Život po smrti”(bez uvozovek samozřejmě) protože tento konec budou obsahovat všechny tyto výpisy a blogposty. Pokud mi chcete cokoliv říct, využijte mail sunamocz@gmail.com. Můžete si říct o ICQ, Jabber nebo cokoliv jiného, budu se snažit vám vše dát.
Můžete mi i vynadat, vyjádřit politování nebo třeba pochvalu. Opravdu nemám chuť, náladu ani nic jiného opisovat celou knížku. Snažil jsem se zde promítnout hlavní myšlenky na které jsem natrefil, a poněvadž tato knížka byla skvělými a pozoruhodnými myšlenkami natlakována od prvního písmena do posledního, tak tu se nemůžu věnovat úplně všemu. Snad vám to tu bude dávat smysl. Za případné pravopisné chyby se omlouvám, neprošlo to jazykovou korekturou ani žádným spell-checkrem. Enjoy!