26.8. jsem se probudil v 9h. Martin mi sice včera psal, že mě bude od 10h bombardovat všemi komunikačními kanály, pokud nebudu vzhůru, ale nestalo se tak. Martin mi napsal až 11:12, a to ještě po několika smskách ode mě. Napsal jen, že termín 12:43 v Návsí platí, a proto jsem měl ještě spoustu času, protože ségra čekala, než půjdu k Martinovi, aby mě mohla hodit aspoň na vlak a pak jela hned do města. A protože se od domluvy včera nic nezměnilo, tak jsem Martinovi na tuto SMS neodpovídal.
Vlak jsem stihl v pohodě, ještě jsem tam 20 minut čekal. Čekal bych jen 10, ale ten vlak měl ~8 minut zpoždění. Poněvadž jsem si nechal mobil se simkartou VF doma, a Martin mi tam psal ještě jednou, jestli už jedu ve vlaku, tak jsem to nevěděl a těsně poté, co jsem nastoupil do vlaku, mi už Martin psal na Jabber, kde jsem a proč neodpovídám na sms. Vysvětlení už znáte. V Bystřici jsem Martinovi napsal, že už jsem v tu, a Martin mi šel naproti. Pak mě odchytil průvodčí, koupil jsem si jízdenku za 43 Kč a platil jsem 50Kč.
Průvodčí mi vydal jen 3Kč, já na to koukal, ale nedokázal jsem spočítat, kolik mi má přesně vydat, resp. kolik mi chybí, tak to až musel přerušit toto moje vakuum průvodčí, který řekl “mě už hrabe” a dal mi ještě 4Kč. Já jsem poděkoval a za chvilku jsem byl v Návsí. Vystoupil jsem a z dálky na protějším nástupišti přicházel Martin a posléze na mě začal mávat a zdravit mě. Opětoval jsem mu to, usmál se a přidal do kroku, prolezl podchodem a už jsme si to kráčeli společně k Martinovi domů.
Martin mě uvedl do jeho pokoje, kde jsem ještě nikdy v životě nebyl, ačkoliv u něho doma jsem už byl asi 3x, já si vytáhl notebook a začal jsem tím, že jsem vytvořil a nasdílel složku “Hackaton I. – Code Editor”. Ještě jsem si musel z neznámého důvodu znovu ověřit svou mail adresu a pak hned Martinovi přistála ve schránce pozvánka do mé složky. Martin mi dal úkol hned, a to převést kód z Windows Service do obyčejného Windows Forms programu a zkusit poslat nějaké zprávy na server v ukázkové aplikaci.
To šlo ještě velmi lehce. Pam mi dal Martin úkol vytvořit základní GUI, zatímco on ještě vymyslel API na serveru s Erlangem. Největší problém zde byl pro mě opět má vlastní blbost, totiž jsem si nastavil fixed delimiter pro jeden SplitContainer a pak jsem se divil proč to nejde posunovat. Jsem měl za to že to je tak složité(celkem do sebe vnořených 6 SplitContainerů, ale teď vím jaká to byla blbost.). Teprve až když se mě Martin zeptal jak to jde mě napadla spásná vzpomínka, na to co jsem nastavil a hned na to zapomněl.
Takže jsem na tom strávil nějaký čas ale doma by mi to trvalo mnohem déle. Teprve ve čtvrt na 6 jsem měl toto, (Martin už byl dávno se vším hotový a já ho akorát brzdil 🙁 ):
U Martina bylo super, celkem klid, dobré světlo i se žaluziemi, a hlavně jsem měl vedle sebe někoho kdo je na rozdíl ode mě intelligentní a (nejen) v programování mu to pálí o 106. A taky dobré jídlo, v 6h večer jsem dostal grahamy se syrovou pomazánkou, protože já rozežranec a milostpán jsem pohrdl na pohled výbornou zemlovkou od Martinovy mamky. Taky jsem dostal 2 luxusní rajčata ktere jsem ale taky nesnědl – ty 2 grahamy mě nasytili tak že jsem nic jiného nepotřeboval.
Poté ještě Martinova Mamka přinesla celou mísu ovoce, ze kterého jsem si dal něco jen na chuť protože hlad jak jsem avizoval po tak výborné večeři jsem fakt neměl. Poté co jsem to dodělal jsem začal pracovat na napojení pro API, které Martin tvořil na serveru. Martin to měl všechno velmi pěkně zdokumentované na Google Docs takže to nebylo tak těžké – o to víc protože Martin všechno velmi zevrubně vysvětloval a já jsem z toho byl trochu nešťastný protože jsem věděl že později bude času méně a není zapotřebí ho ztrácet na věcech které mi byly na světlo jasné.
Strašně moc promrhaného času :(. Už jsem pak se odhodlal a Martinovi jsem řekl že mi to stačí říct krátce a když to nepochopím nebo později zapomenu, zeptám se. Nejen že si mohu s Někým psát, ale taky jsem věděl že až se unavím tak mi vypne mozek úplně a budu do toho jen čumět a nevymyslím nic! 🙁 A to se taky stalo ale o tom až později. Od 19:30 jsem si psal s tou Nejmilejší osobou a teprve ve tři čtvrtě na 10 jsem se pokusili se připojit na server a všechno fungovalo:
Přišla zde Martinova mamka která netušila co Martin má v plánu – probdít celou noc. Tak tak uklidila pokoj Martinovi a řekla že Martin bude spát v pokoji pro hosty a já u Martina v pokoji, že už nemá sílu uklízet 2 pokoje. Poté jsem měl za úkol zlepšit chat. Hledal jsem nějakou dobu řešení jak co nejjednodušeji zapsat barevný text do RichTextBoxu ale když Martin viděl že pořád nic, tak mi okamžitě našel snippet a poslal mi ho na jabber.
S ním už to šlo jedna radost:
Pak jsem dostal za úkol vybrat barvy které jsou dobře viditelné na bílém pozadí a udělat generátor a přiřazovač barev – když měl Martin červenou, všechny další barvy od Martina museli být červené, žádnou jinou barvou. Taky samozřejmě pokud to šlo a bylo dost barev tak aby nikdo nedostal stejnou barvu co má někdo jiný atd. Dále jsem měl vytvořit formulář pro změnu barvy člověka aby se to okamžitě projevilo. Tuto poslední vlastnost nemám doteď – resp. mám ji tak z poloviny.
Martin mě pak zaúkoloval dále – protože trochu změnil API, tak to aplikovat do klienta. Změny byly jak změny samotné tak přidání nových funkcí a výjimek. Poté co jsem se v 0:30 rozloučil s Nejmilejší osobou už bylo pozdě cokoliv dělat. Usínal jsem, poslouchal hudbu ale rozhodně jsem nepracoval a Martina jsem tak opět jen zpomaloval :(. Až asi v 5h ráno jsem se šel opláchnout do nedaleké koupelny. Uh, to mě trochu probralo takže jsem zase začal maličko dělat ale pořád to nic nebylo.
Celou noc jsem myslel jen na to až pojedu vlakem domů a vyspím se. Už jsem si zjišťoval vlaky – Martin počítal že tam budu tak do odpoledne 27.8. minimálně – proto jsem ho musel strašně zklamat 🙁 když jsem mu oznámil že v 7:02 chci jet domů. Později jsem se šel opláchnout ještě jednou. Práci jsme skončili o půl šesté a pak jsme si 2h povídali – o čem, to tu psát nebudu. Ve 7:30 Martin šel vyřizovat něco pryč protože se připravoval se mnou že pojede do Těšína – já do VF a Martin do Optiky.
Tehdy jsem se tam na 5m lehl na Martinovu postel s tím že nohy jsem měl na podlaze.. Krátce po 7:45 jsme se ještě maličko pomodlili – za co a koho to tu taky nebudu psát a pak už jsme pomalu šli na vlak. No já pako jsem si tam samozřejmě něco zapomněl a to nabíječku od mobilu. Ale to jsem zjistil až doma když mi to Martin psal na Jabber. Moc mi to ale nevadí než ztratím i tu druhou nabíječku, protože mám teď 2 identické nabíječky k 2mi mobilům. Mám tu hlavu fakt asi jen aby mi nepršelo do krku :'(.
Přišli jsme do nádražního vestibulu, aby si Martin koupil lístek(já měl zpáteční ze včerejška), tam plno holek, já jsem myslel že snad umřu! K mé smůle když Martin už jízdenku měl, hlásili že vlak pojede a holky se začali srocovat ke východu a příchodu na nástupiště. Poprosil jsem Martina jestli bychom nemohli jít kousíček dozadu, ať tam nejsem s těmi holkama. Martin mi naštěstí vyhověl(Děkuji!) a za chvilku jsme to už fičeli směr Těšín.
Martin si ve vlaku trochu shrupnul, já jsem poslouchal hudbu, téměř na každé zastávce se Martin probudil a zkontroloval kde jsme takže jsem ho ani v Těšíně budit nemusel. Jak už jsme tam byly tak se Martin zeptal kde je ten VF, já jsem mu řekl že na Hlavní Třídě u Hranic s PL, asi 300m odsud. Martin se mile nabídl že tam půjde se mnou. Co bylo tam to není veřejné a určeno pro všechny takže to tu nebudu psát.
Z Těšína jsem si to pak došel domů pěšky, kde už jsem umíral únavou a lehl jsem si do postele a usnul jsem, tedy jsem spal od 10h – 15h a pak od 17h – 20:15h. 90% jsem toho naprogramoval dokud mi nenapsala moje Nejmilejší osoba – pak jsem si už jen s ní povídal a později už jsem byl tak unavený, že se mi hlavou honila jen jedna myšlenka a rozkaz – spát! Takže ještě závěr – po 17h máme klienta který umí se přihlásit na server, odhlásit se z něho nebo se připojit do existující místnosti a chatovací program + nějaké drobnosti. 🙂